Odpověď hned: Do laboratoře nepatří NAS s kabely a krabicí, ale všechny disky z pole označené číslem šachty — včetně toho vadného — a papír s tím, co je to za pole a co se s ním naposledy dělo. Data se nejdřív klonují sektor po sektoru a pole se skládá virtuálně nad kopiemi; na originální disky se nezapisuje. Na papíře má být předávací protokol se soupisem kusů a sériových čísel, mlčenlivost a zpracovatelská smlouva podle čl. 28 GDPR. Bez ní firma osobní údaje předat externímu dodavateli nemá.
Tenhle text neřeší, jestli se data z pole dají dostat — to rozebírá jak vytáhnout data z NAS. Řeší častější brzdu: zakázku, která se rozjede o dva dny později, protože nikdo neví, který disk byl v první šachtě — a doklady, které chce mít jednatel podepsané dřív, než firemní data opustí budovu.
Co naložit: disky, ne celý NAS
Základní pravidlo: jedou všechny disky z pole — i ten, který NAS označil za vadný. U RAID 5 nebo SHR-1 v něm bývá jediná kopie bloků, které z ostatních disků nejdou dopočítat, protože pole je degradované. Vyhozený disk „protože je stejně rozbitý” je nejdražší úklid v oboru.
Skříň NASu obvykle nepotřebujeme. Tři výjimky, kdy se posílá taky:
- Hardwarový RAID řadič (server, rackové pole) — konfigurace může být zapsaná v NVRAM řadiče, ne na discích.
- Šifrovaný svazek, jehož klíč drží zařízení. Část platforem váže klíč na konkrétní kus hardwaru; bez něj je i dokonalá kopie disků jen šum.
- Disky nejdou bezpečně vytáhnout — zaseknuté šachty, plombované rackové zásuvky, zařízení pod servisní smlouvou dodavatele.
Když si nejste jistí, nerozebírejte nic a zavolejte dřív. Rozebrání se dá domluvit, návrat prohozených disků už hůř.
Označte pořadí šachet dřív, než disk vytáhnete
Tohle je jediná věc z článku, která nejde opravit později. Pořadí disků je součástí informace o poli. Prohození šachet spouští u většiny platforem automatický pokus o rebuild nebo zápis metadat — tedy přesně to, co obnova potřebuje nechat na pokoji.
Postup na pět minut:
- Než cokoli vytáhnete, vyfoťte NAS zepředu s otevřenými dvířky a čitelnými čísly šachet.
- Nalepte na každý disk pásku a napište na ni číslo šachty fixem. Ne barevný puntík, ne pořadí v krabici — číslo.
- Opište výrobce, model a sériové číslo každého disku do seznamu vedle čísla šachty.
- Vytáhněte disky po jednom a každý hned zabalte zvlášť do antistatického sáčku a bublinkové fólie.
Laboratoře uvádějí neúplné informace mezi nejčastějšími chybami zákazníků: lidé si pletou úrovně pole (RAID 1 místo RAID 0), modely řadičů i pořadí disků — a obnova pak nezačíná daty, ale hledáním základních parametrů.
Sedm údajů, které chceme vědět předem
Připravte si je na jeden list papíru nebo do jednoho e-mailu:
- Model NAS a verze systému (DSM, QTS, QuTS hero, ReadyNAS OS, TrueNAS).
- Počet disků, přesné modely, kapacity a pořadí šachet.
- Typ pole a souborový systém — RAID 1/5/6/10, SHR-1/SHR-2, X-RAID, RAID-Z; ext4, Btrfs, ZFS.
- Kdy naposledy všechno fungovalo a co se dělo těsně předtím: výměna disku, rozšíření kapacity, výpadek proudu, aktualizace, migrace na nový NAS.
- Co už se zkoušelo. Hlavně jestli běžel Repair/Rebuild, initialize,
fsck,btrfs check --repair,chkdsk, nebo jestli někdo disky připojil do Windows. - Jestli existuje jakákoli záloha a kdy z ní naposledy někdo skutečně obnovoval.
- Jestli je NAS dostupný z internetu a přes co — port forwarding, QuickConnect, myQNAPcloud, VPN.
Bod 5 nikdo nerad přiznává a přitom je nejdůležitější. Neúspěšný rebuild není ostuda, je to vstupní údaj — když víme, že přes pole přejel zápis, hledá se rekonstrukce jinak.
Hesla, šifrování a klíče
Otázka, která padne skoro pokaždé: „Musíme vám dát admina?”
- Heslo do rozhraní NASu obvykle ne. Disky se čtou mimo zařízení, účet DSM ani QTS k tomu není potřeba.
- Šifrovací klíč nebo heslo k šifrovanému svazku či sdílené složce ano — jinak z kopie nevznikne nic čitelného. Pošlete ho jiným kanálem než disky.
- Exportovaný klíč (keyfile) hledejte dřív, než ho budete potřebovat. Bývá v trezoru hesel správce, který si ho tam dal při zakládání svazku — nebo nikde, což je taky odpověď, jen horší.
Pokud klíč nemáte a nikdo ho ve firmě nenajde, řekněte to rovnou. Ušetří to peníze za práci, jejíž výsledek nikdo neotevře.
Co se s daty v laboratoři skutečně děje
Postup je imaging-first a stojí na jednom pravidle: na originální disky se nezapisuje.
- Vstupní diagnostika každého kusu zvlášť — stav mechaniky a elektroniky dřív, než se disk začne číst celý.
- Klon sektor po sektoru. Každý disk se čte hardwarovým imagerem nebo
ddrescues mapfile — tedy se záznamem, které oblasti se přečetly a které se musí zkoušet znovu. Nečitelné oblasti se obcházejí, ne prodírají. - Virtuální rekonstrukce pole nad kopiemi. Parametry (pořadí disků, velikost stripu, rotace parity, offset) se dopočítávají z metadat a ověřují proti souborovému systému. Nic z toho se neděje na vašich discích.
- Souborový systém se otevírá jen pro čtení. U ZFS se import dělá výslovně bez zápisu (
zpool import -N -o readonly=on), u Btrfs se metadata čtou nástroji typubtrfs-restoremísto montování a „opravy na místě”, která přepíše generační kořeny stromů. - Kontrola vzorku — než se cokoli předává, ověřuje se, že se soubory skutečně otevírají.
Proč takhle: rebuild i oprava souborového systému zapisují, a zapisují do jediné existující kopie dat. Podrobněji u záchrany dat z RAID polí.
Praktický důsledek pro vás: obnovená data se nikdy neukládají na tentýž disk. Přepsaly by bloky originálu dřív, než se stihne vytáhnout zbytek. Počítejte proto s prázdným médiem o kapacitě odpovídající objemu dat, ne kapacitě pole.
Předávací protokol: co na něm má být
Předávací protokol není formalita pro účetní. Je to jediný doklad o tom, v jakém stavu a v jakém počtu vaše disky odešly. Minimum:
- datum a čas převzetí, jména konkrétních osob na obou stranách, ne jen názvy firem;
- soupis kusů: výrobce, model, kapacita, sériové číslo každého disku a číslo šachty, ze které pochází;
- stav při převzetí — viditelné poškození, stopy po otevření, nálepky jiného servisu;
- předmět zakázky: diagnostika, nebo rovnou zásah, a co se stane, když se data získat nepodaří;
- na jaké médium se data vrátí a kdo ho dodá;
- jak dlouho se u dodavatele drží pracovní kopie po předání dat a kdy se maže.
A dvě otázky navíc, které se vyplatí položit dřív než po podpisu: děláte obnovu sami, nebo disk posíláte dál? A pokud dál, komu a kam — tím se totiž z jednoho dodavatele stávají dva a druhého jste nevybírali.
Mlčenlivost a GDPR: laboratoř je zpracovatel
NAS malé firmy skoro vždycky obsahuje osobní údaje — mzdy, personální složky, smlouvy, kontakty klientů, kamerové záznamy. Předání externí laboratoři proto není jen technický úkon, ale zpracování osobních údajů podle čl. 28 GDPR. Vy jste správce, laboratoř zpracovatel a mezi vámi má být smlouva. Co v ní hlídat:
- předmět, dobu, povahu a účel zpracování a kategorie údajů a subjektů — u záchrany dat obnova dat z předaných nosičů po dobu zakázky;
- zpracovatel jedná jen podle doložených pokynů správce;
- mlčenlivost osob, které se k datům dostanou;
- zapojení dalšího zpracovatele jen s vaším souhlasem — přesně ten případ, kdy se disk posílá do zahraniční laboratoře;
- výmaz nebo vrácení údajů po skončení a doklad o něm.
Samostatná mlčenlivost (NDA) tohle nenahrazuje a naopak — NDA chrání obchodní tajemství, čl. 28 osobní údaje. V praxi jde o dva odstavce jedné smlouvy, ne o dvě jednání.
Firmy pod zákonem o kybernetické bezpečnosti mají krok navíc
Zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti je účinný od 1. 11. 2025 a pro registrované povinné osoby přidává něco, co se u záchrany dat běžně přehlíží: podle § 13 odst. 5 se dodavatel, přes kterého se bezpečnostní opatření zajišťuje, vybírá v souladu s požadavky z toho opatření — a ty se promítají do smluv. Laboratoř, které předáte celé firemní úložiště, je přesně takový dodavatel.
Nižší režim (vyhláška č. 410/2025 Sb.) žádá v § 6 písm. c) pravidelné zálohy dat, konfigurací a nastavení potřebných pro obnovu služby. Vyšší režim (vyhláška č. 409/2025 Sb.) jde dál: § 26 odst. 3 požaduje testování obnovitelnosti záloh, dokumentaci výsledků a jejich ochranu alespoň šifrováním podle § 25.
Praktický překlad: médium, na kterém vám obnovená data přivezeme zpět, je další kopie firemních dat — a nemá cestovat nešifrované, ať už pod zákon spadáte, nebo ne. Domluvte to předem, ne u předání. A pozor na články, které tvrdí „měsíčně” jako zákonnou frekvenci testů obnovy: povinnost testovat a dokumentovat tam je, periodicita ne.
Až se data vrátí: aby se to nedělo znovu
Zakázka končí předáním dat, ale problém většinou ne. Opakuje se stejný vzorec: NAS kdysi někdo zapojil, udělal sdílené složky — a zálohovací úloha buď nikdy nevznikla, nebo běží a nikdo z ní nikdy nezkoušel obnovovat. Notifikace míří na adresu zaměstnance, který ve firmě už dva roky není.
Tři věci, které z toho udělají hlídaný stav místo náhody, a které patří do měsíční správy IT:
- monitoring stavu pole s ověřením, že hlášení opravdu někam dojde;
- zálohovací kopie mimo NAS, která nesdílí napájení, zařízení ani administrátorský účet s originálem;
- test obnovy, ne kontrola integrity — vzít zálohu a skutečně z ní postavit funkční data, s datem a zápisem, kdo to dělal.
Mezi „záloha se tváří zeleně” a „z té zálohy jsme minulý měsíc obnovovali” je rozdíl mezi incidentem na půl dne a incidentem na dva týdny.
Máte v serverovně NAS, který nenaběhl, a nevíte, jestli se do něj smí sáhnout? Nepouštějte Repair a napište dřív — poptávka na záchranu dat stačí jednou větou, zbytek dotáhneme telefonem. Diagnostiku a cenu řešíme před zásahem, ne po něm.
Časté dotazy
Máme poslat i disk, který NAS označil za vadný?
Ano. U degradovaného pole v něm mohou být jediné čitelné kopie bloků, které z ostatních disků nejdou dopočítat. Vyřazený disk se navíc často ukáže jako zdravý — vyhodil ho timeout řadiče, ne závada.
Musíme dát heslo administrátora do DSM nebo QTS?
Zpravidla ne — disky se čtou mimo zařízení. Potřebný je klíč nebo heslo k šifrovanému svazku či sdílené složce, pokud je svazek šifrovaný. Posílejte ho jiným kanálem než samotné disky.
Můžeme dostat data zpátky na ten samý NAS?
Ne dřív, než jsou ověřená na nezávislém médiu. Zápis na původní disky přepisuje bloky, ze kterých se obnova ještě může dopočítávat. Na původní úložiště se data vracejí až jako poslední krok.
Podepisujete zpracovatelskou smlouvu podle GDPR?
Ano a považujeme to za standard, ne nadstandard. Pokud vám dodavatel tvrdí, že u záchrany dat potřeba není, ptejte se, koho tedy považuje za správce osobních údajů na vašem NASu.
Zdroje
- Rossmann Group – What Happens During a NAS Crash — klon po sektorech, virtuální skládání pole, read-only import ZFS
- SmallNetBuilder – The Seven Biggest Mistakes When Attempting Data Recovery — neúplné informace a zápis obnovených dat na původní disk
- gdpr.cz – Rozhodné právo ve zpracovatelských smlouvách — externí zpracování podle čl. 28 GDPR
- e-Sbírka – zákon č. 264/2025 Sb. — § 13 odst. 5, výběr dodavatele a promítnutí požadavků do smluv
- e-Sbírka – vyhláška č. 409/2025 Sb. — § 26 odst. 3, testování obnovitelnosti záloh a šifrování
- e-Sbírka – vyhláška č. 410/2025 Sb. — § 6 písm. c), pravidelné zálohy v nižším režimu