Starý DVD rekordér není jen přehrávač, který lze nahradit novým. Na jeho pevném disku může zůstat jediná kopie domácích videí i dlouho budovaného archivu. A když takový disk připojíte k počítači, nemusí se objevit ani obyčejná složka s nahrávkami. To samo o sobě ještě neznamená, že jsou data pryč.
U rekordéru Panasonic DMR-E500H jsme potřebovali rozpoznat způsob uložení záznamů, sestavit jejich jednotlivé části a dostat je do souborů použitelných mimo původní přístroj. Záchrana se netýkala jen toho, co zůstalo v seznamu nahrávek: další zachované části jsme našli i v prostoru po smazaných záznamech.
Výsledek této zakázky: export všech 166 evidovaných nahrávek do souborů MPG, samostatně 47 fotografií JPEG a navíc čtyři rekonstruované videozáznamy nebo jejich části. U tří z těchto čtyř dodatečně obnovených záznamů chyběl začátek. Nejde tedy o příslib úplné obnovy všeho, co kdy na disku bylo.
Co jsme měli před sebou
Základem analýzy byl obraz interního pevného disku Hitachi HDS724040KLAT80. Jeho velikost byla 400 088 457 216 bajtů, tedy přibližně 400 GB. Tato kapacita odpovídá i údajům výrobce pro Panasonic DMR-E500H.
Protokol pořízení obrazu uvádí 781 422 768 přečtených sektorů a nula chyb čtení. To dokládá výsledek tohoto čtení, nikoli obecnou bezvadnost starého disku. Další rozbor a export souborů probíhaly nad obrazem; nebylo potřeba kvůli nim měnit obsah původního média.
Pro tuto případovou studii je důležitý doložený postup a výsledek obnovy. Z technických podkladů nevyvozujeme přesnou příčinu původního problému rekordéru ani závadu mechaniky HDD. Není zde podklad pro příběh o výměně čtecích hlav nebo zásahu do ploten.
Proč se disk nečetl jako běžný disk
Uvnitř obrazu nebyl běžný svazek NTFS nebo exFAT, který by počítač jednoduše otevřel. Našli jsme UDF ve verzi 2.0, ale s nestandardním rozložením. Jeho oddíl začínal až 34 MiB od začátku obrazu a chyběly běžně očekávané vstupní deskriptory. Pro přečtení souborů proto nestačilo spoléhat na obvyklé připojení svazku.
Praktický důsledek je podstatnější než název souborového systému: nerozpoznaný disk není automaticky prázdný disk. Výzvu počítače k inicializaci nebo formátování není bezpečné potvrdit, pokud z média potřebujete zachránit nahrávky. Takový zápis může poškodit struktury, podle kterých lze původní obsah ještě dohledat.
V tomto případě bylo řešením vyhledat souborové struktury v obrazu a číst je podle jejich skutečného umístění. Stejný princip platí i při jiných úlohách záchrany dat z HDD: nejdříve zjistit, co na médiu opravdu je, a teprve potom volit způsob obnovy. Nezkoušet z něj zápisem vytvořit disk, kterému počítač rozumí.
Jak jsme poskládali nahrávky
V adresáři DVD_RTAV jsme identifikovali 166 evidovaných nahrávek. U každé se opakovala trojice souborů: VRO s obrazem a zvukem, IFO s informacemi o záznamu a časovou mapou a BUP jako záloha IFO. Z dochovaných metadat bylo možné získat také původní názvy a časové údaje; soukromý katalog zde nezveřejňujeme.
Video bylo rozdělené do 1 830 datových úseků, odborně extentů. Úseky je nutné spojit podle pořadí uvedeného v souborových metadatech. Pouhé kopírování video bloků tak, jak následují fyzicky na disku, může promíchat části různých nahrávek.
Zkontrolovali jsme délky a návaznosti úseků. U některých přechodů se posunuly časové značky. Takový skok ale nemusí znamenat ztrátu dat: může souviset s přerušením nebo úpravou původní nahrávky. Proto jsme nerozhodovali podle jediné časové nesrovnalosti bez souvislostí.
V nalezených souborech šlo o MPEG-2 video se zvukem AC-3, uložené v programovém proudu. U těchto konkrétních dat nebylo nutné odšifrovávání ani překódování obrazu. Sestavené záznamy jsme exportovali s příponou .mpg. Toto zjištění nepřenášíme na jiné rekordéry nebo televizory: jejich formát i případná ochrana záznamů mohou být odlišné.
Co se podařilo obnovit a jak jsme to ověřili
Všech 166 evidovaných nahrávek bylo exportováno na jiné úložiště. U každého souboru jsme ověřili velikost proti údajům souborového systému a shodu prvního a posledního bloku s obrazem disku. U jedné celé evidované nahrávky navíc proběhla podrobná kontrola struktury MPEG od začátku do konce.
To jsou konkrétní provedené kontroly. Nezaměňujeme je za ruční přehrání každé sekundy všech 166 záznamů.
- 166 evidovaných nahrávek v MPG. U všech byla ověřena velikost a hraniční bloky.
- Přibližně 361 GiB evidovaného videa. Jde o zaokrouhlenou velikost podle protokolu.
- 47 fotografií JPEG. Byly exportovány samostatně.
- Čtyři rekonstruované video proudy po smazání. Tři mají zachovanou pouze pozdější část.
GiB a GB nejsou totéž: 361 GiB video dat odpovídá přibližně 388 GB. Vedle videa disk obsahoval také metadata a nealokovaný prostor, takže tento údaj není kapacitou celého disku.
Co odhalilo volné místo po smazaných záznamech
Za seznamem existujících souborů zůstávalo přibližně 11,4 GiB nealokovaného prostoru. „Volné“ v tomto případě neznamenalo, že jsou bloky vynulované. Našli jsme v nich zbytky MPEG dat, ke kterým už nevedl běžný záznam v souborovém systému.
Při rekonstrukci jsme sledovali návaznost časových značek a pořadí fragmentů. Z 554 nalezených fragmentů se podařilo sestavit čtyři souvislé video proudy. Dochované úseky mají přibližně 2 hodiny 41 minut, 1 hodinu 17 minut, 38 minut a 22 minut.
Jeden záznam přežil od svého začátku. U dalších tří začínají zachovaná data až uvnitř původní nahrávky. Protokol tedy nedokládá čtyři kompletní obnovené filmy ani úplnou obnovu všech dříve smazaných položek.
U těchto čtyř proudů bylo podrobně zkontrolováno 5 170 942 MPEG packů, tedy datových bloků programového proudu. Kontrola nenalezla chybu jejich struktury; časové značky nešly zpět a žádná časová mezera nepřesáhla jednu sekundu. To podporuje správnost sestavení zachovaných částí, ale nevrací obsah, který v nich chybí.
Původní názvy a data nahrání smazaných záznamů se nedochovaly. Rekonstruované části proto zůstaly oddělené od exportů s původními metadaty. Je tak jasné, které soubory odpovídají evidovaným nahrávkám a které vznikly dodatečnou rekonstrukcí.
Co dělat, když potřebujete video z DVD rekordéru
Pokud na starém přístroji záleží hlavně kvůli uloženým nahrávkám, má přednost jejich zachování před snahou přístroj znovu rozběhnout.
- Při neobvyklých zvucích nebo potížích se spuštěním zařízení odpojte. Nezkoušejte opakované starty jen proto, abyste ověřili, zda se tentokrát rozběhne.
- Nepotvrzujte formátování, inicializaci ani tovární reset. Pokud jste disk již připojili k počítači, nepovolujte na něm žádné opravné zápisy.
- Neotevírejte rekordér kvůli tomuto návodu. Obsahuje síťový napájecí zdroj; fotografie dokumentují konkrétní zařízení, nejsou postupem pro domácí demontáž. Bezpečné vyjmutí a čtení disku nechte posoudit technikovi.
- Sepište model, projevy problému a dosavadní zásahy. Důležité je i to, zda někdo nahrávky smazal, přístroj resetoval nebo na disk znovu zapisoval.
- Poptávku pošlete bez soukromého obsahu. Do formuláře záchrany dat patří popis a model zařízení, nikoli rodinná videa nebo přístupové údaje.
Rozsah a cenu posouzení určuje konkrétní případ a aktuální ceník záchrany dat. Cílená obnova smazaných nahrávek není automaticky bezplatnou prvotní diagnostikou běžného disku.
Časté otázky
Dá se zachránit video, když rekordér nefunguje?
Někdy ano. Je potřeba zjistit stav disku a způsob uložení nahrávek; závada přístroje sama o sobě neříká, zda je obsah čitelný. Zde jsme z obrazu disku Panasonic DMR-E500H exportovali 166 evidovaných nahrávek. Výsledek jiného zařízení před diagnostikou slíbit nelze.
Znamená výzva k formátování, že je disk prázdný?
Ne. Počítač může pouze nerozpoznávat jeho souborový systém. V tomto případu šlo o nestandardně uložený UDF 2.0. Výzvu nepotvrzujte a na disk nezapisujte, pokud potřebujete jeho původní obsah.
Lze obnovit i smazané nahrávky?
Záleží na dochovaných datech a pozdějších zápisech. Tady jsme zrekonstruovali čtyři video proudy, z toho tři bez původního začátku. U smazaných záznamů jsme neobnovili jejich názvy ani data nahrání. Ani úspěšné sestavení části videa proto není důkazem úplnosti původní nahrávky.
Dostanu soubory pro přehrávání na počítači?
U této zakázky vznikly soubory MPG s MPEG-2 videem a AC-3 zvukem. Lze je otevřít v přehrávači, který tyto formáty podporuje. Nejde o automatickou konverzi do MP4 ani o záruku přehrávání v každé televizi; případné další převody je vhodné dělat z kopie exportovaných dat.
Nejdřív zachovat obsah, potom řešit přehrávání
Tento případ ukazuje, že součástí záchrany dat může být také rozbor staršího formátu, který běžný počítač nepřečte. Nešlo jen o nalezení videa: rozhodovalo správné pořadí jeho částí, dochovaná metadata a oddělení původních záznamů od rekonstruovaných zbytků.
Máte podobný rekordér s nahrávkami, které nechcete ztratit? Napište nám model a popis situace. Nejdříve posoudíme možnosti získání dat; oprava přístroje nebo převod videa do jiného formátu je až další otázka.
Případová studie vychází z interního technického protokolu ITHOPE a fotografií konkrétního zařízení. Fotografie jsou oříznuté, mírně světelně upravené a u celkového pohledu a HDD zbavené rušivého pozadí; technické detaily pocházejí z původních snímků. Výsledky jsou uvedeny jen v doloženém rozsahu. Identita zákazníka, sériové číslo disku a katalog soukromých nahrávek nejsou zveřejněny. Kapacitu modelu lze nezávisle ověřit v přehledu výrobce Panasonic; tento přehled není dokladem výsledku záchrany.