Odpověď hned: U části přenosných Seagate jde USB můstek odklopit a disk připojit přes SATA — tím ale vyřešíte jen závadu, která je před diskem: konektor, kabel, elektroniku boxu. Cvakání, mizení uprostřed kopírování, RAW ani špatně hlášenou kapacitu tím nevyřešíte — příčina může ležet i uvnitř disku a pak každý další pokus o čtení jen ubírá šance. A u modelů se zapnutým Seagate Secure je disk mimo box nečitelný z principu — takže prvním krokem je opsat celé modelové označení ze spodního štítku, ne shánět šroubovák.
Co rada „rozdělej krabičku a připoj to přes SATA” mlčky předpokládá
Ta rada se na fórech neobjevila náhodou. Vznikla u 3,5″ externích disků, kde je uvnitř úplně obyčejný SATA disk a k němu samostatná destička s USB. Když odejde destička, disk je v pořádku a stačí ho přendat. Funguje to. Jenže ta zkušenost se pak přenese na cokoliv, co má na krabičce nápis Seagate.
Předpoklad, který v té radě nikdo nevysloví, zní: disk samotný je zdravý a vadné je jen to, co je mezi ním a počítačem. U externího disku, který spadl ze stolu, cvaká nebo se odpojuje uprostřed kopírování, ten předpoklad neplatí. Odstraněním můstku se v takovém případě nic nespraví — jen se poškozený mechanismus roztočí znovu a dostane další desítky minut na to, aby si ublížil.
Pod jedním obchodním názvem se navíc napříč lety vystřídalo několik konstrukcí. Rozhoduje celé modelové označení a revize, ne slovo Expansion nebo One Touch na krabičce.
Expansion, Backup Plus a One Touch nejsou uvnitř totéž
Než cokoliv rozeberete, opište ze spodního štítku celý model (začíná na ST…) a sériové číslo. Označení se mezi generacemi mění, ale hrubá orientace vypadá takhle:
| Řada | Typický začátek modelu | Co ověřit před rozebráním |
|---|---|---|
| Expansion Portable (2,5″) | STEA… | Jestli disk vůbec roztáčí a jak zní; uvnitř bývá 2,5″ SATA disk s nasazeným můstkem |
| Expansion Desktop (3,5″) | STEB… | Nejdřív napájecí adaptér, teprve pak box — u 3,5″ je to nejčastější levná závada |
| Backup Plus / Backup Plus Slim | STDR…, STHN… | Generaci boxu a jestli byl v Seagate Toolkitu zapnutý zámek |
| One Touch HDD | STKB… | Jestli jde o běžnou variantu, nebo o verzi s heslem |
| One Touch with Password, Backup Plus Ultra Touch | podle kapacity a revize | Aktivaci Seagate Secure — bez hesla je obsah šifrovaný i po vytažení z boxu |
U řady provedení běžného Expansion a Backup Plus je uvnitř standardní 2,5″ SATA disk a převodní destička nasazená přímo na jeho konektoru. Klasickým příkladem je 5TB ST5000LM000, který se objevuje v pětiterabajtových přenosných modelech. To ale není záruka pro každý kus stejné produktové rodiny — a rozhodně to není záruka, že se disk po vytažení bude chovat rozumně.
Šifrování se netýká všech Seagate, ale kde je, tam domácí pokusy končí
Hardwarové šifrování nelze paušálně připsat všem přenosným Seagate. Doložené je hlavně u bezpečnostních variant — One Touch with Password a Backup Plus Ultra Touch — a to ve chvíli, kdy uživatel zabezpečení skutečně zapnul přes Seagate Toolkit. Běžný Expansion šifrovaný obvykle není.
Když ale zapnutý je, mění to celou situaci — a je potřeba rozlišit dva stavy, které se běžně pletou dohromady.
Ztracené heslo samo o sobě šifrovací klíč nemaže. Data zůstávají na disku, ale jsou kryptograficky uzamčená a bez hesla se k nim nedostanete. Jestli s tím jde ještě něco dělat, závisí na konkrétním modelu, firmwaru a způsobu, jakým je klíč uložený a chráněný — dopředu se to slíbit nedá.
Prokazatelné smazání šifrovacího klíče je něco jiného: úspěšně provedený Crypto-Erase, PSID revert nebo reset, který klíč skutečně odstraní. Tam se z dat stane šum, který nedokáže přečíst nikdo, a žádná laboratoř tenhle stav nevrací zpátky.
Proto se na heslo ptáme dřív, než se disku vůbec dotkneme, proto má smysl si ho někam poznamenat teď, dokud disk funguje, a proto se u zabezpečených modelů nesmí sahat na nic, co se tváří jako „obnovení do továrního nastavení”.
Proč rada, která platí u WD Elements, u přenosného Seagate neplatí
Srovnání se západní konkurencí je nejrychlejší způsob, jak si tu logiku srovnat v hlavě:
- WD Elements Desktop (3,5″) — uvnitř běžný SATA disk, samostatný můstek. Přendání do jiného boxu nebo přímé SATA vadnou elektroniku boxu skutečně obejde.
- WD My Book (3,5″) — vypadá stejně, ale u části generací a hardwarových revizí probíhá šifrování přímo v USB můstku, i když uživatel žádné heslo nezadal; u jiných provedení téže řady to takhle neplatí. Tam, kde to platí, je disk vytažený z boxu bez své původní destičky nečitelný. Vizuálně to od Elements nepoznáte, takže před vyjmutím disku je vždycky potřeba ověřit přesný model a revizi.
- WD My Passport (2,5″) — USB rozhraní bývá součástí hlavní desky disku. Standardní SATA konektor tam často fyzicky není, takže není co obcházet. Podrobněji to rozebírá oprava HDD Western Digital, když disk není vidět.
Přenosné Seagate stojí mezi těmito situacemi. SATA disk z boxu obvykle oddělit jde — jenže právě „obvykle” je to slovo, kvůli kterému se nedá plánovat podle značky ani podle fotky krabičky.
A pak je tu SMR, o kterém rada z fóra nic neví
Většina dnešních 2,5″ Seagate disků v externích boxech — ST2000LM007, ST4000LM024, ST5000LM000 a příbuzné — zapisuje šindelově (SMR). Stopy se překrývají jako tašky na střeše a disk si kvůli tomu drží vlastní vyrovnávací oblast a překladovou tabulku mezi logickou adresou a fyzickým místem. Mapování tedy není přímočaré a část nedávno zapsaných dat může ještě ležet jinde, než kam podle adresy patří.
Pro záchranu dat z toho plynou dvě věci. Za prvé: náhodné přepisy mohou u drive-managed SMR vyvolat interní reorganizaci dat — disk kvůli jedné změně přeskládá i data, která s ní bezprostředně nesouvisejí, a chování zápisu přestává být předvídatelné. Hlavní důvod, proč na takovém disku nespouštět CHKDSK, ale leží jinde a platí bez ohledu na CMR nebo SMR: CHKDSK zapisuje změny do souborového systému na potenciálně vadném originálu. Šindelový zápis je k tomu jen důvod navíc. Za druhé: po výměně hlav musí disk umět přečíst i vlastní služební struktury, jinak z něj nevypadne konzistentní obraz. Rozdíl mezi šindelovým a klasickým zápisem shrnuje přehled CMR a SMR.
K tomu se přidává mechanika. Čtyř- a pětiterabajtové přenosné Seagate mají 15mm výšku a hustě naskládaný balík ploten — patří k technicky nejnáročnějším kusům, co se na 2,5″ dělají.
Kdy to nezkoušet sám: přenosný Seagate, který cvaká, se neroztočí nebo ho systém nevidí, rozebírání boxu ani CHKDSK nezachrání — u šifrovaných řad a hustě naskládané SMR mechaniky spíš ubírají šanci. My nejdřív určíme řadu a typ závady, uděláme sektorovou kopii a s nabídkou ceny se rozhodnete o dalším postupu. Víc na stránce záchrana dat z externího disku, nebo rovnou nezávazná poptávka.
Kdy vytažení z boxu opravdu pomůže
Obejití můstku dává smysl tehdy, když je disk prokazatelně zdravý a závada leží před ním:
- ulomený nebo vyviklaný USB konektor na boxu,
- vadný kabel,
- odešlá převodní destička,
- u 3,5″ modelů vadný napájecí adaptér (a pozor: náhradní musí sedět napětím i polaritou, adaptér ze šuplíku umí zabít i to, co ještě žilo),
- nekompatibilita konkrétního USB řadiče.
I v těchto případech se ale nepracuje s originálem. Nejdřív vzniká sektorový obraz na jiné médium a všechno další — hledání oddílů, rekonstrukce souborového systému, kopírování — se dělá z něj.
A ještě jedna past, kvůli které lidé přijdou o data omylem, když už měli vyhráno. Část USB můstků hlásí počítači logický sektor 4096 bajtů, zatímco holý disk na SATA se hlásí jako 512bajtový. Tabulka oddílů zapsaná přes můstek je pak v jiných jednotkách, než v jakých ji čte přímé SATA. Windows nenajdou platný oddíl a ochotně nabídnou inicializaci. Samo o sobě to neznamená, že jsou data pryč — ale ani nezaručuje, že jsou v pořádku; rozlišit to musí diagnostika. Kliknutí na Inicializovat disk, Vytvořit svazek nebo Naformátovat z drobného nedorozumění udělá skutečnou škodu.
Stejně tak platí opačně: ani funkční SATA konektor neznamená zdravý disk. Hlášená RAW struktura, nesmyslná kapacita nebo mizení jednotky během čtení mohou mít původ uvnitř disku — v servisní oblasti, v hlavách nebo na povrchu ploten — ale úplně stejně je umí způsobit přenosová cesta: USB můstek, kabel, napájení nebo právě překlad velikosti sektorů. Který z těch případů to je, nerozhodne další pokus o připojení, ale diagnostika.
Kdy disk okamžitě odpojit
Další domácí pokusy nedávají smysl, pokud disk:
- po pádu opakovaně cvaká,
- rozbíhá se a hned zase zastavuje,
- vydává škrábavý nebo pískavý zvuk,
- hlásí nulovou či nesprávnou kapacitu,
- při kopírování zamrzá a odpojuje se,
- byl politý nebo připojený při přepětí,
- chce po připojení naformátovat.
Rozdíl mezi „cvaká” a „cvaká” existuje: přenosný disk napájený jen z USB se při slabém portu nebo tenkém dlouhém kabelu může opakovaně pokoušet o roztočení a zvuk je podobný. Proto platí jednoduché pravidlo — pokud disk nespadl, nezmokl a předtím zněl normálně, vyzkoušejte jednou známý funkční kabel a jiný port. Jednou. Po pádu ani to ne. Opakované zapínání už žádnou novou informaci nepřinese, jen mění šance na obnovu. Co se při cvakání děje uvnitř, rozebírá co dělat, když disk cvaká.
CHKDSK, Disk Utility, Recuva ani TestDisk nejsou diagnostikou mechanického stavu. CHKDSK navíc mění strukturu souborového systému a na disku s vadnými sektory umí zrušit odkazy na soubory, které by ze sektorové kopie ještě částečně šly poskládat.
Pokud si nejste jistí, do které kolonky váš disk patří, nechte ho vypnutý a napište nám nebo volejte 775 556 063. Diagnostiku a obnovu externích disků děláme ve vlastní laboratoři v Brně; kdy má smysl disk přivézt osobně a kdy stačí poslat máme rozepsané zvlášť.
Co zjistí odborná diagnostika
Smyslem diagnostiky není zopakovat, že „disk nejde”. Musí od sebe odlišit závadu kabelu a můstku, závadu elektroniky, poškozený firmware, vadné čtecí hlavy a poškozený povrch — protože každá z nich vede k jinému postupu a jiné ceně.
V laboratoři se kontroluje přesný model a revize disku, proudový odběr při startu, identifikace firmwaru, stav jednotlivých hlav a čitelnost sektorů. Nástroje jako PC-3000 nebo DeepSpar umožňují řídit čtení na úrovni, kterou běžný počítač nemá: omezit počet opakování u problémového sektoru, číst po jednotlivých hlavách, přeskočit vadnou oblast a vrátit se k ní až nakonec. Cílem řízeného čtení je vytvořit co nejúplnější pracovní kopii, pokud to stav média dovolí — u disků s rozsáhlým poškozením se použitelný obraz vytvořit nemusí podařit. Souborový systém se pak rekonstruuje z pracovní kopie, nikdy z originálu.
Čisté prostředí je potřeba jen při otevření hermetické části disku, typicky při výměně hlav. Kvůli ulomenému USB konektoru se disk neotvírá — nabídka „čisté komory” sama o sobě tedy neříká nic o tom, jestli servis zvolil správný postup.
K poptávce přiložte seznam prioritních dat: účetnictví, zakázky, konkrétní adresáře, databáze, fotky z určitého období. Úspěchem není nález libovolných starých souborů, ale obnova toho, co potřebujete.
Podle čeho se u externího Seagate určuje cena
Cenu neurčuje značka ani kapacita na krabičce, ale typ závady a to, kolik hodin řízeného čtení si disk vyžádá. Nejvíc s ní hýbe:
- charakter závady — logická chyba, elektronika a firmware, výměna hlav, poškozený povrch; každý stupeň je řádově jiná práce,
- dostupnost dárcovského disku u výměny hlav — potřebuje sedět model, revize i firmware, a u 15mm přenosných modelů se shánějí hůř než u běžných notebookových disků,
- stav povrchu — počet vadných oblastí přímo určuje, jak dlouho klonování poběží,
- šindelový zápis, který obnovu prodlužuje kvůli překladovým strukturám disku.
Orientační rozpětí podle typu závady najdete v článku kolik stojí záchrana dat z disku. Přesnou částku ale nikdo nemůže říct dřív než po diagnostice — a než ji odsouhlasíte, měli byste znát pevnou cenu, rozsah, cenu případného donoru a pravidla pro neúspěšný výsledek.
Na co se ptát, než disk někomu předáte
- Proběhne nejdřív diagnostika bez jediného zápisu na originál?
- Vytvoří servis sektorovou kopii a pracuje dál z ní?
- Řeší disk ve vlastní laboratoři, nebo zakázku posílá dál?
- Dostanu pevnou cenu před zahájením práce, ne až po ní?
- Co přesně u vás znamená „no data, no fee” a která data rozhodnou o úspěchu?
- Můžu si před platbou zkontrolovat seznam obnovených souborů?
- Jak je ošetřená mlčenlivost, GDPR a smazání pracovních kopií po předání?
- Dostanu původní disk zpátky?
Odpovědi si nechte dát písemně. Ne proto, že by se dalo čekat nejhorší, ale proto, že po diagnostice se špatně dohaduje, co bylo myšleno „úspěšnou obnovou”.
Časté dotazy
Lze Seagate Expansion vytáhnout z krabičky a připojit přes SATA?
U mnoha provedení ano, u každé revize ne. Nejdřív je potřeba ověřit celé modelové označení ze štítku. Po pádu, při cvakání nebo při nestabilním čtení to ale nemá smysl — přímé SATA takovou závadu neodstraní, jen k ní přidá další pokusy o čtení.
Jsou všechny externí disky Seagate hardwarově šifrované?
Ne. Šifrování je doložené hlavně u bezpečnostních variant, například One Touch with Password nebo Backup Plus Ultra Touch, a to po zapnutí zabezpečení v Seagate Toolkitu. Běžný Expansion nelze automaticky považovat za šifrovaný — ani automaticky za nešifrovaný, dokud neznáte přesný model.
Proč se disk po vytažení z boxu tváří jako neinicializovaný?
Jednou z možných příčin je rozdíl ve velikosti logického sektoru mezi USB můstkem a přímým SATA — tabulka oddílů je pak v jiných jednotkách, než v jakých ji systém čte, takže žádný platný oddíl nenajde. Stejně se ale projeví i šifrování v můstku, poškozená tabulka oddílů nebo fyzická závada disku. Bez znalosti konkrétního můstku a modelu se to od sebe neodliší, proto disk neinicializujte, nepotvrzujte vytvoření svazku ani formátování a stav nechte ověřit diagnostikou.
Co dělat, když Windows nabízejí formátování?
Odmítnout, disk neinicializovat a nespouštět CHKDSK. Odpojte ho a další práci dělejte až nad sektorovou kopií, ne nad jediným originálem. U šindelových disků je zápis navíc rizikovější než u běžných.
Má smysl zkoušet jiný USB kabel?
Jednou ano — pokud disk nespadl, nezmokl a nevydává neobvyklé zvuky. U 3,5″ modelů má stejnou logiku i ověření napájecího adaptéru. Jakmile disk cvaká, opakovaně se rozbíhá nebo mizí uprostřed čtení, přestaňte zkoušet a nechte ho vypnutý.