Disk chce naformátovat (RAW): neklikejte, data jdou zachránit

Odpověď hned: Klikněte na Zrušit a na disk už nic nezapisujte. Hláška „Než budete moct disk použít, musíte ho naformátovat” ani stav RAW neznamenají, že jsou data pryč — Windows jen nenašly strukturu souborového systému, se kterou umí pracovat. Bezpečná cesta vede přes sektorovou kopii na jiné médium a obnovu nad ní, ne přes formátování, CHKDSK ani skenování originálu.

Tenhle text není návod, jak disk rozchodit za každou cenu. Je to rozhodovací postup: co udělat v první minutě, co může nenávratně přepsat data a kdy má smysl přestat zkoušet a předat médium k diagnostice. Rozdíl mezi „Windows nevidí souborový systém” a „data jsou nenávratně pryč” je obrovský — a jedno kliknutí z prvního udělá druhé.

Disk chce naformátovat: co udělat hned

Windows nabídnou formátování ve chvíli, kdy oddíl vidí, ale nedokážou ho připojit. To je zásadní rozdíl oproti disku, který se vůbec nezobrazí. Samotná hláška ještě nedokazuje, že data zmizela; může být poškozená jen struktura, podle které je systém hledá.

První kroky:

1. Zrušte nabídku na formátování i každou nabídku na inicializaci disku.
2. Na disk nic neukládejte — ani „jen dočasně” jeden soubor.
3. Nespouštějte chkdsk, opravu svazku ani nástroj na obnovu oddílů.
4. Disk nepřipojujte opakovaně v naději, že příště naskočí.
5. Pokud cvaká, škrábe, střídavě se odpojuje nebo čtení viditelně vázne, vypněte ho.
6. Poznamenejte si, co poruše předcházelo: pád, výpadek proudu, odpojení bez vysunutí, aktualizace, práce s oddíly, vyjmutí disku z NAS.

Poslední bod si nezaslouží méně pozornosti než ty ostatní. Informace „disk vypadl z pole Synology” a „notebook spadl ze stolu” vedou ke dvěma úplně jiným postupům a bez ní se první hodina diagnostiky protápí naslepo.

Co znamená RAW

RAW není souborový systém jako NTFS, exFAT nebo FAT32. Je to způsob, jakým Windows říkají „na tomhle oddílu nevidím strukturu, kterou bych uměl přečíst”. Nic víc a nic míň — o obsahu ploten ani NAND čipů to nevypovídá.

Poškozená přitom může být jen část metadat. NTFS drží klíčové informace v boot sektoru svazku a v tabulce souborů MFT; rozvržení oddílů je uložené v tabulce oddílů (MBR nebo GPT). Když se poškodí zaváděcí sektor nebo důležitá část MFT, Windows mohou ztratit vstupní bod a hlásit RAW, i když část obsahu souborů zůstala na médiu čitelná. NTFS používá také záložní boot sektor a soubor $MFTMirr, jejich přítomnost ale sama o sobě nezaručuje úplnou obnovu názvů a adresářů.

Potíž je, že stejnou hlášku vyvolají velmi odlišné příčiny — a každá snese jinou míru dalšího zapínání:

Poslední řádek je ten nejzrádnější. Windows se u naprosto funkčního disku ze Synology chovají úplně stejně jako u umírajícího HDD — a uživatel podle hlášky nepozná rozdíl.

Proč neklikat na Formátovat

Formátování není opravný nástroj. Je to zápis. Vytvoří novou, prázdnou strukturu souborového systému a uloží ji přesně tam, kde ležela ta původní — tedy přes záznamy, podle kterých by šlo dohledat názvy souborů, složky a jejich umístění.

I rychlé formátování má následek. Nepřepisuje sice sektor po sektoru celý svazek, ale vytvoří nové struktury souborového systému a odstraní původní tabulku souborů a kořenový adresář. Podle typu původního a nového souborového systému se tak mohou přepsat metadata potřebná pro názvy, složky a umístění souborů. Obnova pak může skončit hledáním souborů podle signatur — s názvy typu file0001.jpg a bez původního adresářového stromu.

U SSD může obnovu navíc zásadně omezit příkaz TRIM. Operační systém jím úložišti oznamuje, které oblasti už nepotřebuje; zařízení je poté může uvolnit. Zda a kdy se tak stane, závisí na systému, řadiči, firmware i konkrétní operaci, proto nelze po rychlém formátu slíbit žádné časové okno pro obnovu. Bezpečný postup je disk ihned přestat používat.

Pokud jste už na Formátovat klikli, není to automaticky konec. Disk ale okamžitě přestaňte používat — každá instalace, kopírování a další pokus o obnovu spuštěný přímo na tomhle médiu zmenšuje to, co ještě jde zachránit.

Kdy můžete ověřit kabel a kdy už disk nezapínat

Jednu kontrolovanou zkoušku — jiný port, jiný ověřený datový kabel, případně jiný počítač — má smysl udělat jen tehdy, pokud disk:

• se normálně roztočí a drží se připojený,
• nevydává cvakavé ani škrábavé zvuky,
• neodpojuje se během čtení,
• nezpůsobuje zamrzání systému,
• nebyl upuštěný ani politý.

Připojujte přímo do počítače, ne přes monitor, dok nebo pasivní rozbočovač. U USB-C ověřte, že kabel skutečně přenáší data — část kabelů v šuplíku umí jen nabíjet. Proč se tenhle konektor umí takhle vymstít, rozebíráme v článku proč nemáme rádi USB-C.

Když se po výměně kabelu chování nezmění, další domácí testování už novou informaci nepřinese — jen zátěž navíc. A u HDD s vadnými sektory není zátěž neutrální: každý další pokus o čtení poškozeného místa znamená další přejezdy hlav nad problémovou stopou.

Pokud disk cvaká, opakovaně se rozbíhá nebo po pádu změnil zvuk, vypněte ho a nezkoušejte nic dalšího. Postup pro tenhle stav popisuje co dělat, když disk cvaká. Když se disk nezobrazí vůbec, navazuje externí disk se nenačítá nebo není vidět.

Proč nespouštět CHKDSK, TestDisk ani obnovovací program na originálu

chkdsk je nástroj na opravu konzistence souborového systému, ne na záchranu dat. U svazku hlášeného jako RAW většinou skončí hláškou, že „CHKDSK není dostupný pro jednotky RAW”, a neudělá nic. Když ale běžet začne — typicky u svazku, který je ještě rozpoznaný jako NTFS, jen poškozený — pracuje se zápisem: opravuje struktury, uvolňuje záznamy, které vyhodnotí jako neplatné, a nalezené fragmenty odkládá do složky found.000 jako soubory file0000.chk. Z hlediska obnovy je to nejhorší možný výsledek: data jsou pořád na disku, ale rozsekaná a bez názvů.

Stejná logika platí pro macOS First Aid i pro fsck na Linuxu. Na zdravém médiu s logickou nekonzistencí pomůžou. Na disku s vadnými sektory přidají zátěž a zápisy tam, kde je potřebujete nejmíň.

TestDisk je dobrý nástroj a samotná analýza nemusí nic zapisovat. Změny do tabulky oddílů nebo boot sektoru zapíše až po výslovném potvrzení volby Write; špatně potvrzený zápis ale může další obnovu zkomplikovat. Recuva, Disk Drill, R-Studio nebo DMDE dávají smysl u čistě logické ztráty na zdravém médiu. Fyzicky vadný disk by ale žádný z nich neměl skenovat přímo: hloubkový sken znamená hodiny čtení celého povrchu, což je přesně to, co nestabilní disk nemusí přežít.

Bezpečný postup má proto dvě oddělené fáze:

1. Nejdřív vytvořit sektorovou kopii (obraz) na jiné úložiště.
2. Teprve nad kopií hledat oddíly a soubory — libovolným nástrojem, opakovaně, bez rizika.

U nestabilních médií se čte nástrojem, který umí přeskočit vadné místo, vrátit se k němu později, číst z druhé strany a vést mapu už přečteného. Typickým zástupcem je GNU ddrescue — a právě ta mapa je zásadní: umožní čtení přerušit a pokračovat, aniž by se disk znovu zdržoval na místech, kde už jednou selhal. Ani nejlepší nástroj ale nespraví disk s vadnými hlavami; pak jde o zásah v čistém prostředí, ne o software. Co se s poškozeným povrchem dá a nedá dělat, ukazuje vadné sektory HDD.

Disk vytažený ze Synology nebo QNAP: hláška, která neznamená poruchu

Tohle je nejčastější falešný poplach. Synology DSM i QNAP QTS staví svazky na linuxovém softwarovém RAID (md) nad ním LVM a souborový systém ext4 nebo btrfs. Windows žádnou z těchto vrstev nativně nečtou. Jakmile takový disk zapojíte do počítače, systém uvidí oddíl, kterému nerozumí — a nabídne formátování. Disk přitom může být naprosto zdravý.

Značka na štítku o tom nevypovídá nic. WD Red, Seagate IronWolf i Toshiba N300 se ve Windows chovají stejně, protože rozhoduje formát dat, ne výrobce. Který z nich má do NAS smysl, porovnáváme v článku WD Red vs. Seagate IronWolf vs. Toshiba N300.

U pole nestačí zachránit jeden disk izolovaně. Pro rekonstrukci je potřeba znát pořadí členů, geometrii pole a stav všech médií — u Synology SHR navíc data nebývají v jednom souvislém RAIDu, ale rozdělená do několika RAID skupin nad LVM, takže jeden vytažený disk sám o sobě nedá kompletní soubory ani teoreticky. Neklikejte na inicializaci ani na nabídky typu „Recover”, nevracejte disky zpět v náhodném pořadí a hlavně nespouštějte rebuild na poli, které už hlásí problém — proč je to špatný nápad, rozebírá proč rebuild zabíjí RAID pole. Pro konkrétní stavy navazují Synology: storage pool degraded a QNAP: RAID group degraded.

Jak vypadá profesionální záchrana RAW disku

Nejdřív se určuje, o jaký typ závady vůbec jde: logická chyba, problém komunikace, degradace povrchu, nebo mechanika. Diagnostika by měla odpovědět aspoň na tohle:

• Hlásí disk správný model a kapacitu?
• Lze ho stabilně číst, nebo se během čtení odpojuje?
• Přibývají nečitelné sektory, nebo je jejich počet stabilní?
• Je poškozená jen struktura oddílu, nebo samotný hardware?
• Není svazek šifrovaný BitLockerem?
• Která data jsou pro firmu prioritní?

Ta otázka na BitLocker není formalita. Zašifrovaný svazek bez klíče vypadá při čtení jako náhodná data a bez recovery klíče z něj nedostane nic nikdo — ani se zdravými plotnami. Kde klíč hledat, popisuje BitLocker.

U čitelného disku se pořídí obraz a souborový systém se rekonstruuje nad ním. U fyzické závady přichází na řadu práce s elektronikou nebo hlavami. Obnovená data se vždy ukládají na jiné médium — nikdy zpět na původní disk.

Priority se vyplatí určit předem. Účetní databáze, rozpracovaná projektová dokumentace nebo aktuální zakázky mají typicky jinou váhu než archiv instalačních souborů. Prioritní seznam rozhoduje hlavně tam, kde celý disk přečíst nepůjde — a to se u vadných sektorů stává běžně.

Kolik to stojí a co si ověřit předem

Cenu určuje typ závady, ne kapacita. Logicky poškozený, stabilně čitelný disk je jiná liga než HDD s vadnými hlavami nebo rozsáhle poškozeným povrchem. U SSD hraje roli typ řadiče, šifrování a to, jestli je pro danou platformu vůbec dostupný postup čtení paměti mimo řadič.

Před objednávkou si vyjasněte:

• jestli je diagnostika placená a co konkrétně zahrnuje,
• jestli dostanete cenu nebo cenové rozpětí před zahájením obnovy,
• co se považuje za úspěšnou záchranu,
• jestli obdržíte seznam nalezených souborů ke kontrole,
• na jaké médium budou data předána,
• jak poskytovatel nakládá s důvěrnými firemními daty,
• co se stane s původním diskem a s pracovními kopiemi po předání.

Spolehlivou cenu po samotné hlášce RAW nikdo seriózně neurčí — protože v tu chvíli ještě nikdo neví, jestli je problém v jedné poškozené struktuře, nebo v hlavách. Co cenu reálně tvoří, rozebírá kolik stojí záchrana dat z disku.

Rozumný postup poznáte podle otázek, ne podle slibů. Poskytovatel by se měl ptát na projevy závady, na předchozí zásahy, na šifrování a na význam dat. Měl by oddělit práci s originálem od obnovy souborů a neměl by po vás chtít schválení neomezených nákladů před diagnostikou. Varovný signál je neurčitá cena bez vysvětlení, požadavek na heslo k běžnému firemnímu účtu místo konkrétního BitLocker recovery klíče — a hlavně návrh „nejdřív to zkusíme naformátovat a pak uvidíme”.

Co si připravit před předáním disku

Sepište, jak se problém projevil a co už se s diskem dělalo — včetně pokusů, které nevyšly. Zamlčený spuštěný CHKDSK není úspora času, jen slepá ulička v diagnostice.

U externího disku s vlastním napájením přiložte i originální adaptér. U šifrovaného zařízení dohledejte BitLocker recovery klíč, ale neposílejte ho nešifrovaným e-mailem. U NAS označte disky podle pozic v šachtách a pořadí neměňte — a nepředávejte jen ten disk, který systém označil za vadný. Pro rekonstrukci pole je zpravidla potřeba celá sada.

Časté dotazy

Mám kliknout na Formátovat, když Windows tvrdí, že jinak disk nepůjde použít?

Ne, pokud na disku potřebujete data. Formátování zapíše nový souborový systém přes struktury, podle kterých se dohledávají původní názvy a složky. Hláška navíc neříká nic o zdraví disku — vyvolá ji i naprosto funkční disk vytažený z NAS.

Lze zachránit data z disku, který se hlásí jako RAW?

Často ano, ale záleží na příčině. U poškozeného souborového systému na jinak zdravém médiu bývá čitelná většina dat. Vadné sektory, porucha hlav, selhání SSD nebo předchozí zápisy na disk šanci snižují.

Pomůže CHKDSK opravit RAW disk?

Není to nástroj na záchranu dat. U svazku hlášeného jako RAW většinou vůbec neběží, a když běží, pracuje zápisem — nalezené fragmenty umí odložit do složky found.000 jako soubory bez původních názvů. Práce nad sektorovou kopií je vždy bezpečnější než oprava originálu.

Co když jsem disk už rychle naformátoval?

Přestaňte ho používat a nic na něj neukládejte. Na HDD zůstává část dat obnovitelná, ale původní názvy a struktura složek bývají poškozené. U SSD může obnovu zásadně omezit TRIM — uvolněné bloky se vyprázdní a čtení vrací nuly.

Proč Windows nabízejí formátování disku ze Synology nebo QNAP?

Protože Windows nečtou linuxové oddíly, ext4, btrfs ani vrstvu softwarového RAIDu a LVM, na které NAS svazky staví. Výzva k formátování tedy nemusí znamenat vůbec žádnou poruchu — ale kdybyste ji potvrdili, poškodíte člena původního pole.

Ověřené zdroje

• Microsoft Learn: příkaz Format a chování rychlého formátu
• Microsoft Learn: oznámení TRIM/Unmap
• GNU ddrescue Manual
• Oficiální dokumentace TestDisk: oprava souborového systému